v sobotu jsem měla možnost vidět průběh tunelu do chrupavky, myslela jsem že to neustojím, většinou mam hodně slabý žaludek ale asi mi pomohlo to ze jsem stála za foťákem... Zmiňovaný tunel si nechal udělat můj přítel David který mi tady napíše jaký z toho měl pocit.
„Ze začátku jsem měl trochu strach ale věděl jsem do čeho jdu, tak se není čemu divit.. když jsem si lehl na křeslo a viděl Horsta, co vše má nachystané, strach byl větší a větší..Když si nasadil igelitové rukávy a roušku, myslel jsem, že mi může něco hrozit, ale i tak jsem do toho šel... Nejdřív jsem se trochu bál když mi dělal obtisk protože ho dělal na 3x... Jakmile jsem cítil chlad ocelového puncheru na uchu, nevnímal jsem nic jiného než to jak mi vyráží kus chrupavky ven.. byla to ukrutná bolest, protože mast na umrtvení vůbec nefungovala...
Potom Horst díru ještě protáhl roztahovákem a mě už bolel každý dotek... Horst pak zastavoval krvácení a já měl strach, že se mu to nepovede ale věřil jsem mu a vždy mu věřit budu. Naštěstí tam byla moje přítelkyně, která mi je v oporou a vím že bych to bez ní asi nezvládl, ale byla tam se mnou a moc jí za to děkuji.“
Večer jsme ještě zastavovali krvácení což nás trochu rozhodilo a Davidovi se zamotala hlava, nejspíš z úbytku krve.. ale naštěstí se podařilo a pak už byl konečně klid...
Žádné komentáře:
Okomentovat